Listopadová vyjížďka

    Jednou sem se takhle na manii zeptal na zkušenosti s nosičem,který dělá nějaká firma ve Zlíně-respektive na zkušenosti  s ním.Pár lidí napsalo svůj názor a já s tím,že si ho asi na jaře koupím na věc zapoměl. Když tu náhle se objevil vzakz od Dariusze(dále budu psát Dariuš),že by mi prodal nosič ze svojí moto,krou mu zrušila nějaká kráva v autě-nedala mu přednost :-( Jelikož sem si ale z Krucíku pamatoval o co šlo,tak sem s díky odmítl,Dariušovi možná vyhovoval,ale měl v plánu do něj zastavět světlo díky čemuž byl trochu mimo moje gusto.Po tomto se mi ozval znova :-) ,že má nosiče dva,druhý černý přijatelnějšího tvaru by se dal zkousnout a za nabízenou cenu 500 kč jako nejlevnější varianta,možná by byly nějaké úpravy nutné,ale rozhod sem se zajet to aspoň omrknout,kdyby se mi nelíbil,tak bysme hodili pokec a jel bych dom.

    Bylo to ve čtvrtek na státní svátek - vznik Československa,ráno sem se zpakoval a vyjel.Den předtím sem ale šel pro jistotu checknout moto jestli chytne,samo nechytla,tak sem zhodil karb,pak už brblala fpohodě :-) Přijel sem kolem 9:00 a.m a uvítal mě rotvajler - na první pohled ještě nějaký malý,takže asi ětěně,každopádně budil respekt.O chcvíli později se objevil Dariuš a otevřel vrata. chytil Arga a já se musím přiznat,že sem měl celkem nahnané - respekt,nebyl sem posraný.Dotaz jestli ho má pustit sem přešel nějakým no ehm ehm,tož ho pustil,se vrhl na mě,tak sem čekal co bude,no byla sprcha,olízal mě jak štěně-prostě argo,začal kousat přední gumu-ne/má rád kola-do všech kol se snažil kousat :-) jinak strašně fajn pes,dokonce mě i poslouchal na sedni,ale na fuj nereagoval - prostě mladý nadržený rotvajler je strašné monstrum :-D zbavit se ho i za cenu odhazování nebylo možné,nakonec to zachránil Dariuš,kerý ho zavřel do baráku,tím sme mohli volně a nerušeně upravovat :-)

    Po usouzení,že nosič by mohl stačit,i když nešlo o nějaký zázrak sme začali pasovat na moto,zjistili sme že je krátký :-) tudíž ho musel Dariuš nastavit aby bylo možno ho chytit za tlumiče.Což nebyl problém,protože má opravdu velmi velmi dobře vybavenou dílnu.Bylo hotovo a teď vymyslet,jak ho chytit na druhém místě,původní plán byl udělat Lko a chytit to za padáky 2ma šroubkama M6 z čehož nakonec sešlo,vyřešilo se to trubkou navlečenou na padáku a já odjel...po dni práce.

    Pak sem v pátek potkal Libora a ukázal mu nový nosič,zároveň sem mu ukázal jak o svítí a s hrůzou sme zjistili,že brzdovka jde vidět až z notné dálky,což by na cestě mohl být opravdu problém,kdyby se mi někdo lepil na zadek a já musel na brzdy tak by neviděl světlo...a tak sem se rozhod jet v sobotu 19.11.2005 za Dariušem znova aby se nosič zvedl a tím se to dalo do cajku......večer začalo sněžit.....

Maras

    No a byla sobota ráno,vylez sem ven,sice nesněžilo,ale sníh se držel,no co hlavní cesty budou přece protáhle nebo vyježděné od sněhu ni? :-) tož sem vyjel po zasněžené cestě od baráku z mírného kopečka dolů na křižovatku. Tož bylo by dobré nejettak rychle ni,si povídám,tož kua lehce šlápnu na zdní brzdu--jééééjej ono to nějak klouže,jéé kua chytám smyk,do řiti,další na druhou stranu,bože dopiče už to lítá jak šílené,tož kua spojka a lehce s modlením i přední brzda,když už skoro stojím,tak najednou yeb,se válím jak široký tak placaty na zemi,HB zhebl a klid,co teď kua,jelikož sem silák,tak jí postavím,chcecknu estli vše ok,samo byl,tak sem kopl a jel.Vyjedu na hlavní ulici kerá vypadala hůř než ta moje od baráku-v tuto chcíli se mě zmocňuje šílená úzkost vrátit se do postele a vysrat se na celou pošahanou magořinu jet v tomhle marasu do Třince..začíná sněžit.

    Ovšem druhá půlka,ta debilnější mého já zase říká - tož kua to si Jawař? budeš mít zážitky,bude prdel a adrenalin,trochu i boj o život,di do toho,no a já debil poslech :-) navíc sem zjistil,že se po tom dá vcelku jet i když s nohama na zemi,ale de.Přijel sem na silnici č 11,kerá byla vyježděná od aut,takže jenom mokrá,což bylo v klidu a moh sem tomu dát,cestou sem si všímal takových těch přiblblých úsměvů nebo nechápajících xichtů,ale to sem neměl čas řešit.....po nějaké době sem ale z 11ky sjel a začínal průser,jel sem směrem na hnojník po dvojce-najednou sem najel na divný podklad,kerý sem za chvíli identifikoval jako led,ani sem nedutal a držel moto rovně,nohy při zemi,ruka na spojce,podtočený motor abych když bych náhodou vzal za plyn nešel do smyku a jel sem,zatáčky byly peklo hlavně psychicky,ale dalo se to,led zmizel a začal břečka-ještě lepší,ale dalo se to,byly vyjeteé koleje od aut.Po přijetí do Hnojníku ale následoval další šok,zahl sem na cestu asi 68-tudíž 1ku,kerá měla podle mých představ být průjezdná aspoň stopama po autecha,le opak byl pravdou,led byl v celé délce až do Stříteže,což je celou cestu z kopce!!Tož připosraný jak cecek sem jel na trojku,ruku na spojce a přibržďoval sem,když s eobjevil azastávka,tak sem uhnul,pustil kolonu,pomodlil a vyjel dál,tak sem dojel opět na 11ku,kerá nezklamala a byla opět jenommokrá až do Nebor,kde se odbočovalo do třince,od té doby sem jel furt na ledu s nohama na zemi,led nebyl jenom přes Třinec a pak zase až do Dolní Lištné po posypané zledovatělé cestě.Dojel sem skoro k cíli,cestou sem o sobě sem si potvrdil,že mám asi vysoký stupeň mentální retardace a zahl na cestu k Dariušovi,kerá byl posněžená neposypaná neprohrnutá,nic,zadní kolo najednou vžžž a už sem jel bokem,naštěstí sem to ustál,tak začal kolotoč,plyn jemně,spojka,tlačit,dostal sem se do půlky kopce,dál odmítala jet,nevíc sem měl strach o spojku bo dostávala opravdu na prdel.Stejně to pak mojí vinou zheblo ajá se rozhod to zbytek kopce vytlačit,což šlo o poznání snáž- čemu sem se teda divil :-) pak už to šlo ráz na ráz.Uvítal mě Argo a právě vstaný Dariuš,udělal čaj a šli sme na to,mezitím přijela jeho přítelkyně,tak sme tak kecali,byla sranda a tak,práce ubíhala a mě pomalu úsměv opuštěl a začínal ten divný pocit u žaludku,že budu muset ještě dom :-(

    Vyjel sem kolem jedné nebe ocelově černé a já s hrůzou jak to dopadne.Cesty byl naštěstí mokré místy se sračkou,tak sem jel až do Nebor,najdou floidi na křižovatce,odkláni dopravu-no pěkně.Prý havárka kamionu a pár aut,neprůjezdné,tak jedu zpět a na Čínský Těšín,z něho do karviné,je to po rovině,cesta mokrá,rovná,dá se valit i 80km/h,jediné co mi vadí je pár blbečků co se mi lepilo na prdel,ale jinak fpoho,v Karviné sem vzal benál bo už docházel,ale jak sem měl zmrzlé pracky tak mi ujela pištola já slil nejen sebe,ale i celou moto,no vypadal semjako debil,to musel být pohled :-) cestou zpět sem už jenom inteligentně zahnula na zkratku,kerá byla samo pokrytá ledem-nevím proč sem to tak udělal asi síla zyku tam tudy jezdit.No pak už jenom v Suché sem zastavil na zastávce abch si profouk ruce,bo sem je už necítil.Tak sem zjistil,že na mě čumí vyjeveně celá zastávka přes cestu a nějaký blbeček v bílém kombíku se na mě tlemil jak teplý buřt,mlátil se do hlavy.tak sem mu ukázal fuk off a že si má radši rozsvítit světla retard jeden.Domů sem dojel kolem půl třetí,živý,zdraý,nezmrzlý,krom ruk a mokrých noh.

    Zážitek parádní,zklušenosti jak ovládat motorku k nezaplacení,vážné pády žádné,ale byl tomaras.Chtěl sem vědět ajké to je,už to vím a už to nepotřebuju dělat-nikdy,nestojí to za ty nervy,teda mě osobně.Musím zas uznat,že sem si tak nějak začal asi víc vážit života,bo místy to bylo opravdu hodně o hubu,no sem holt magor no :-)